|
název |
Platina |
latinsky |
Platinum |
anglicky |
Platinum |
francouzsky |
Platine |
německy |
Platin |
značka |
Pt |
protonové číslo |
78 |
relativní atomová hmotnost |
195,078 |
Paulingova elektronegativita |
2,28 |
elektronová konfigurace |
[Xe] 4f145d96s1 >> rozepsat |
teplota tání |
2041,4 K, 1768,25°C |
teplota varu |
4098 K, 3825°C |
skupina |
10 (VIII.B) |
perioda |
6 |
skupenství (při 20°C) |
pevné |
oxidační čísla ve sloučeninách |
+2, +4 |
|
 verze pro tisk
 diskusní skupiny (9)
|
Objevitel
Rok objevu |
Objevitel |
1735 |
Antonio de Ulloa |
Výskyt
Platina se v přírodě vyskytuje celkem vzácně. V malém množství je obsažena v sulfidických rudách mědi a zinku.
Vlastnosti
Je to stříbrolesklý kov, který se vyznačuje dobrou kujností a tažností. Za laboratorní teploty je platina na vzduchu stálá a s kyselinami vyjma lučavky královské nereaguje. Velmi dobře však reaguje s taveninami oxidů a hydroxidů alkalických kovů.
Průmyslová výroba
Platina se vyrábí poměrně obtížně. Nejčastěji se získává z anodických kalů, které vznikají při rafinaci kovů, kde je platina přítomna ve formě příměsi. Pro představu:
- v jedné tuně rudy je obsažen asi 1 g tohoto drahého kovu
- celosvětová produkce platiny je přibližně 90 t
Použití
Používá se především jako katalyzátor (platinová čerň, platinová houba) při organických i anorganických reakcích. Z platiny se také vyrábí speciální chemické náčiní, které je odolné vůči působení celé řady chemikálií (např. při tzv. plamenových zkouškách, které se využívají k důkazu solí alkalických kovů a solí kovů alkalický zemin, se používá platinový drátek). Jelikož je to i ušlechtilý kov, používá se také k výrobě šperků.
Sloučeniny
H2Pt2Cl6 - kyselina hexachloroplatičitá
hnědočervené hranolky
(NH4)2[Pt2Cl6] - hexachloroplatičitan amonný
používá se k přípravě platinové černě
cis[Pt(NH3)2Cl2] - cis-diamin-dichloroplatnatý komplex (cisplatina)
používá se v onkologii na léčbu některých druhů nádorů
|