| |
| název |
Xenon |
| latinsky |
Xenon |
| anglicky |
Xenon |
| francouzsky |
Xénon |
| německy |
Xenon |
| značka |
Xe |
| protonové číslo |
54 |
| relativní atomová hmotnost |
131,29 |
| Paulingova elektronegativita |
2,6 |
| elektronová konfigurace |
[Kr] 4d105s25p6
>> rozepsat |
| teplota tání |
161,4 K, -111,75°C |
| teplota varu |
165,1 K, -108,05°C |
| skupina |
18 (VIII.A) |
| perioda |
5 |
| skupenství (při 20°C) |
plynné |
| oxidační čísla ve sloučeninách |
+2, +4, +6, +8 |
|
verze pro tisk
diskusní skupiny
(0)
|
Objevitel
| Rok objevu |
Objevitelé |
| 1898 |
Sir William Ramsay (1852-1916)
Morris W. Travers (1872-1961) |
Výskyt
V malém množství se xenon vyskytuje v zemské atmosféře (0,008 ml na 100 l vzduchu). Ze všech vzácných plynů se zde nejméně vyskytují právě xenon (3,6 . 10-5%) a radon (4 . 10-17%).
Vlastnosti
Xenon je bezbarvý a mimořádně chemicky netečný plyn, protože jeho valenční elektrony zcela zaplňují valenční orbitaly 5s a 5p a znemožňují tak reakci s jinými prvky. Tvoří pouze jednoatomové molekuly a je těžko zkapalnitelný z důvodu nízké teploty tání, která je způsobena velmi slabými van der Waalsovými silami mezi jednoatomovými molekulami xenonu. Ze všech vzácných plynů tvoří nejvíce sloučenin.
Průmyslová výroba
Získává se jako vedlejší produkt při frakční destilaci vzduchu.
Použití
Xenon se používá převážně na plnění žárovek, osvětlovacích trubic a výbojek.
Sloučeniny
XeF2 - fluorid xenonatý
XeF4 - fluorid xenoničitý
XeF6 - fluorid xenonový
XeO3 - oxid xenonový
v pevném stavu velmi explozivní (srovnatelný s TNT)
NaHXeO4 - hydrogenxenonan sodný
Na4XeO6 - xenoničelan sodný
|
English version
