|
název |
Bor |
latinsky |
Borum |
anglicky |
Boron |
francouzsky |
Bore |
německy |
Bor |
značka |
B |
protonové číslo |
5 |
relativní atomová hmotnost |
10,811 |
Paulingova elektronegativita |
2,04 |
elektronová konfigurace |
[He] 2s22p1 >> rozepsat |
teplota tání |
2349 K, 2076°C |
teplota varu |
4200 K, 3927°C |
skupina |
13 (III.A) |
perioda |
2 |
skupenství (při 20°C) |
pevné |
oxidační čísla ve sloučeninách |
+3 |
|
 verze pro tisk
 diskusní skupiny (3)
|
Objevitel
Rok objevu |
Objevitelé |
1808 |
Sir Humphry Davy (1778-1829) Joseph Louis Gay-Lussac (1778-1850) Louis Jacques Thénard (1777-1857) |
Výskyt
Bor se na Zemi vyskytuje poměrně vzácně. Nalézá se pouze ve sloučeninách a to zejména v boritanech a borosilikátech.
Vlastnosti
Je to velmi pevná, tvrdá a žáruvzdorná látka, která má vysoký bod tání. Vyskytuje se v několika alotropických modifikacích, jejichž základní strukturní jednotkou je tzv. ikosaedr B12 - útvar s 12 vrcholy a 20 trojúhelníkovými ploškami.
Chemicky je bor značně odolný. Reaguje až za vysokých teplot a v běžných kyselinách se nerozpouští. Má sklon k tvorbě kovalentních sloučenin a chemicky se podobá křemíku.
Bor byl poprvé izolován roku 1807 sirem Humphry Davym (1778-1829) a současně také Josephem Gay-Lussacem (1778-1850) a Louisem Thenardem (1777-1857) roku 1808.
Průmyslová výroba
Bor se může vyrábět několika způsoby. Jedním způsobem je například elektrolýza roztavených boritanů. Lze ho však získat i metalotermickou reakcí:
B2O3 + 3Mg → 2B + 3MgO
Získaný bor je amfoterní a nikdy není zcela čistý. Čistý bor můžeme získat redukcí bromidu boritého (BBr3) vodíkem:
BBr3 + 3H2 → 2B + 6HBr
Použití
Boridy kovů se uplatňují zejména při jaderných reakcích, protože dobře pohlcují neutrony, a používají se tedy na výrobu neutronových štítů nebo kontrolních tyčí reaktorů. Dále se může také bor využívat na výrobu různých optických skel, pracích prášků či smaltů.
Sloučeniny
1. bezkyslíkaté sloučeniny
B4C - karbid boru
využívá se na výrobu brusných materiálů, brzdových destiček či neprůstřelných vest
BN - nitrid boritý
málo reaktivní a velmi stálá látka
a) boridy kovů
velice tvrdé, netečné a žáruvzdorné sloučeniny, které mají velikou schopnost absorbovat neutrony - viz. oddíl Použití
b) borany - sloučeniny boru s vodíkem
BnHn+4 - obecný vzorec
velmi reaktivní sloučeniny; některé jsou na vzduchu samozápalné a hoří za vzniku oxidu boritého a vody
B2H6 - diboran
c) halogenidy boru
BF3 - fluorid boritý
BCl3 - chlorid boritý
2. kyslíkaté sloučeniny
B2O3 - oxid boritý
bezbarvá a sklovitá látka, která reaguje s vodou za vzniku kyseliny borité
H3BO3 - kyselina boritá
slabá kyselina
a) boritany
Na2[B4O5(OH)4] . 8H2O - oktahydrát tetraboritanu disodného (borax)
využívá se na výrobu různých glazur, smaltů a optických skel
a) peroxoboritany
mají prací a bělicí účinky; využívají se proto jako přísady do pracích prášků
|