Periodická tabulka prvků

Úvodní strana
Periodická tabulka
Kontakt


 

Kadmium

Předcházející prvek Následující prvek


název Kadmium
latinsky Cadmium
anglicky Cadmium
francouzsky Cadmium
německy Cadmium
značka Cd
protonové číslo 48
relativní atomová hmotnost 112,411
Paulingova elektronegativita 1,69
elektronová konfigurace [Kr] 4d105s2
>> rozepsat
teplota tání 594,22 K, 321,07°C
teplota varu 1040 K, 767°C
skupina 12 (II.B)
perioda 5
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +2
verze pro tisk
verze pro tisk


diskusní skupiny
diskusní skupiny
(0)

Objevitel

Rok objevu Objevitel
1817 Friedrich Strohmeyer

Výskyt

V přírodě kadmium doprovází zinečnaté rudy, ze kterých se také vyrábí frakční destilací nebo elektrolyticky.

Vlastnosti

Je to bílý, tažný a neušlěchtilý kov, který se svými chemickými vlastnostmi značně podobá zinku. Narozdíl od zinku však není amfoterní. Kadmium přímo reaguje se sírou, halogeny i dalšími nekovy. Na vzduchu shoří na oxid kademnatý (CdO) a s kyselinami reaguje za vzniku vodíku.
Sloučeniny kadmia jsou mimořádně jedovaté. V lidském těle se hromadí hlavně v ledvinách a játrech, přičemž příjem i velmi malých dávek tohoto kovu může vést k selhání ledvin. Kadmium také dokáže vytěsnit zinek z různých enzymů, a tím porušit průběh metabolických reakcí. Z tohoto důvodu vyžadují sloučeniny kadmia zvláštní skladování.

Použití

Kadmium se používá hlavně jako přísada do různých slitin a také na výrobu galvanických článků (Ni-Cd akumulátory). Dále se může využívat i jako antikorozní materiál.

Sloučeniny

CdO - oxid kademnatý
nerozpustný hnědý prášek, který vzniká např. při spalování kadmia
Cd(OH)2 - hydroxid kademnatý
bílá sraženina
CdS - sulfid kademnatý
žlutý, ve vodě rozpustný prášek, který se využívá jako barvivo (tzv. kadmiová žluť)
 
Copyright © 1998-2023 Jan Straka
Všechna práva vyhrazena. English version English version