Molybden

název	Molybden
latinsky	Molybdaenum
anglicky	Molybdenum
francouzsky	Molybdéne
německy	Molybdän
značka	Mo
protonové číslo	42
relativní atomová hmotnost	95,94
Paulingova elektronegativita	2,16
elektronová konfigurace	[Kr] 4d⁵5s¹ >> rozepsat
teplota tání	2896 K, 2623°C
teplota varu	4912 K, 4639°C
skupina	6 (VI.B)
perioda	5
skupenství (při 20°C)	pevné
oxidační čísla ve sloučeninách	+2, +3, +4, +5, +6

verze pro tisk

diskusní skupiny
(0)

Objevitel

Rok objevu	Objevitel
1778	Carl W. Scheele (1742-1786)

Výskyt

Molybden a stejně tak i wolfram se v přírodě vyskytují podstatně vzácněji než chrom. Nejvýznamnější rudou molybdenu je molybdenit (MoS₂ - sulfid molybdeničitý), méně významný pak wulfenit (PbMoO₄ - molybdenan olovnatý).

Vlastnosti

Je to stříbrolesklý kov, který se vyznačuje vysokým bodem tání. Je značně odolný vůči působení kyselin, protože se snadno pasivuje. S kyslíkem se slučuje až za žáru.

Průmyslová výroba

Molybden se vyrábí ze své nejvýznamnější rudy molybdenitu (MoS₂). Nejdříve se tato ruda převede pražením na oxid molybdenový (MoO₃), který se dále redukuje vodíkem za vzniku molybdenu a vody.

2MoS₂ + 5O₂ → 2MoO₃ + 2SO₂
MoO₃ + 3H₂ → Mo + 3H₂O

Použití

Molybden se používá jako přísada do speciálních ocelí, kde zvyšuje jejich mechanické vlastnosti (např. rychlořezná ocel) a odolnost vůči korozi.

Sloučeniny

MoO₃ - oxid molybdenový
vzniká žíháním molybdenu v kyslíku; ve vodě nerozpustná látka
(NH₄)₂MoO₄ - molybdenan amonný
využití v analytické chemii

English version