|
název |
Vanad |
latinsky |
Vanadium |
anglicky |
Vanadium |
francouzsky |
Vanadium |
německy |
Vanadium |
značka |
V |
protonové číslo |
23 |
relativní atomová hmotnost |
50,9415 |
Paulingova elektronegativita |
1,63 |
elektronová konfigurace |
[Ar] 3d34s2 >> rozepsat |
teplota tání |
2183 K, 1910°C |
teplota varu |
3680 K, 3407°C |
skupina |
5 (V.B) |
perioda |
4 |
skupenství (při 20°C) |
pevné |
oxidační čísla ve sloučeninách |
+2, +3, +4, +5 |
|
 verze pro tisk
 diskusní skupiny (1)
|
Objevitel
Rok objevu |
Objevitel |
1801 |
Andres M. del Rio |
Výskyt
Vanad je v přírodě značně rozšířen, ale vyskytuje se pouze ve sloučeninách. Nejvýznamnějšími minerály obsahující vanad jsou vanadinit, patronit a karnotit, který je zároveň také významnou rudou uranu. Vanad je také součástí ropy (převážně kanadské a venezuelské) a získává se ze zbytků po její destilaci.
Vlastnosti
Vanad je ocelově šedý a tvrdý kov, který má vysokou teplotu tání. Sloučeniny vanadu obsahující tento kov v nižších oxidačních číslech jsou barevné.
Průmyslová výroba
Výroba vanadu je poměrně složitá. V konečné fázi výroby se oxid vanadičný (V2O5) redukuje železem nebo železnými rudami a vzniká tzv. ferrovanad. Tato látka se dále může používat ke zušlechťování oceli - viz. oddíl Použití.
Použití
Vanad se používá převážně jako přísada oceli a různých dalších slitin, kde zlepšuje jejich mechanické vlastnosti. Zvyšuje hlavně odolnost proti opotřebení za velmi vysokých teplot - např. rychlořezná ocel.
Sloučeniny
V2O5 - oxid vanadičný
používá se jako katalyzátor oxidačních reakcí
VF5 - fluorid vanadičný
|