| název |
Seaborgium |
| latinsky |
Seaborgium |
| anglicky |
Seaborgium |
| francouzsky |
Seaborgium |
| německy |
Seaborgium |
| značka |
Sg |
| protonové číslo |
106 |
| relativní atomová hmotnost |
[263] |
| Paulingova elektronegativita |
- |
| elektronová konfigurace |
[Rn] 5f146d47s2
>> rozepsat |
| teplota tání |
- |
| teplota varu |
- |
| skupina |
6 (VI.B) |
| perioda |
7 |
| skupenství (při 20°C) |
pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách |
- |
|
verze pro tisk
diskusní skupiny
(0)
|
Objevitel
| Rok objevu |
Objevitel |
| 1974 |
pracovníci střediska jaderného výzkumu (Dubna, Rusko) |
Vlastnosti
Je to prvek zatím neznámé barvy, ale velmi pravděpodobně má kovově stříbrobílé nebo šedé zabarvení. Jeho skupenství je také neznámé, ale pravděpodobně se jedná o pevné skupenství při teplotě 298 K. Seaborgium je uměle připravený prvek a není tedy v přírodě zastoupen.
Byl připraven v červnu roku 1974 skupinou vědců z ruského střediska jaderného výzkumu v Dubně. Členem této skupiny byl i Glenn T. Seaborg (*1912), po kterém je tento prvek také pojmenován.
Laboratorní příprava
Zatím bylo vyrobeno pouze několik atomů tohoto prvku, protože seaborgium je velmi nestálé a rychle se rozkládá. První atomy seaborgia byly připraveny pomocí nukleární reakce izotopu kalifornia (249Cf) a izotopu kyslíku (18O). Poločas rozpadu 263Sg je 0,9 +/- 0,2 s.
249Cf + 18O → 263Sg + 41n
Izolace většího množství tohoto prvku nebyla zatím dosažena a není zcela jisté, že někdy bude.
|
English version
