| název | Zlato |
| latinsky | Aurum |
| anglicky | Gold |
| francouzsky | Or |
| německy | Gold |
| značka | Au |
| protonové číslo | 79 |
| relativní atomová hmotnost | 196,96655 |
| Paulingova elektronegativita | 2,54 |
| elektronová konfigurace | [Xe] 4f145d106s1 1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d106s1 |
| teplota tání | 1337,33 K, 1064,18°C |
| teplota varu | 3129 K, 2856°C |
| skupina | 11 (I.B) |
| perioda | 6 |
| skupenství (při 20°C) | pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách | +1, +3 |
Tento prvek je známý již od starověku. Není znám konkrétní objevitel.
V přírodě se zlato vyskytuje převážně v ryzí formě, ale může se nacházet v menší míře i ve sloučeninách. Velké množství zlata pochází z křemenných hornin, ve kterých je rozptýleno, a z anodických kalů při rafinaci mědi. Zlato také často provází stříbro a někdy i železo v jejich rudách, ale je zde obsaženo pouze ve stopovém množství. Je také obsaženo i v mořské vodě, ale zatím bohužel není znám vhodný způsob jeho těžby z tohoto jistě významného zdroje.
Zlato je měkký a ušlechtilý kov žluté barvy, který je velmi málo reaktivní. Nereaguje ani s kyslíkem ani se sírou. Je také odolné vůči hydroxidům i kyselinám a rozpouští se pouze v lučavce královské a v roztocích kyanidů za přítomnosti kyslíku.
Postupným rozpadem a zvětráváním hornin a minerálů se zlato dostalo do řek a potoků, které vytvořily nánosy zlatonosného písku. Nejstarší a nejjednodušší způsob těžby zlata je rýžování, při kterém se tento zlatonosný písek přeséval a vybíraly se malé částečky zlata. V dnešní době jsou však téměř všechna významná rýžoviště vyčerpána a zlato se musí těžit z hornin na obsah zlata velmi chudých.
Nejdříve se tyto horniny rozdrtí a poté se z nich zlato izoluje rtutí nebo kyanidem. Pomocí prvního způsobu se zlato převede na amalgám, ze kterého se zlato získá následující destilací rtuti, která se poté vrací zpět na začátek procesu a reaguje s dalším zlatem. Druhý způsob výroby zlata je založen na jeho rekci s roztokem kyanidu (většinou kyanid sodný - NaCN nebo kyanid draselný - KCN) za přístupu vzduchu.
4Au + 8NaCN + O2 + 2H2O → 4Na[Au(CN)2] + 4NaOH
Výsledný roztok obsahující kyanozlatanové anionty dále reaguje se zinkem za vzniku elementárního zlata, které se dále čistí a odděluje se od něho stříbro, měď a někdy i platina.
2[Au(CN)2]- + Zn → [Zn(CN)4]2- + 2Au
Tyto dvě metody na výrobu zlata jsou sice účinné, ale při neuváženém používání, což není dnes výjimkou, bohužel velmi drastické k přírodě a životnímu prostředí.
Zlato se používá hlavně ve formě slitin na výrobů různých šperků nebo ozdobných předmětů, ve zdravotnictví na výrobu zubních protéz a dále například v elektrotechnice. Tyto slitiny obsahují různé množství zlata, jehož obsah je nejčastěji udáván v karátech. Čistému zlatu odpovídá 24 karátů, ve šperkařství často používané zlato je 14-ti karátové (z 24 dílů slitiny je 14 dílů zlata). Nejčastěji se zlato používá ve slitině se stříbrem.
H[AuCl4] - kyselina tetrachlorozlatitá
vzniká reakcí zlata s kyselinou chlorovodíkovou, která je nasycena chlorem
Na[Au(CN)2] - dikyanozlatnan sodný
meziprodukt při výrobě zlata kyanidovým způsobem
Au2O3 - oxid zlatitý
AuCl3 - chlorid zlatitý
vzniká rozpouštěním zlata v lučavce královské