| název | Osmium |
| latinsky | Osmium |
| anglicky | Osmium |
| francouzsky | Osmium |
| německy | Osmium |
| značka | Os |
| protonové číslo | 76 |
| relativní atomová hmotnost | 190,23 |
| Paulingova elektronegativita | 2,2 |
| elektronová konfigurace | [Xe] 4f145d66s2 1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d66s2 |
| teplota tání | 3306 K, 3033°C |
| teplota varu | 5285 K, 5012°C |
| skupina | 8 (VIII.B) |
| perioda | 6 |
| skupenství (při 20°C) | pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách | +3, +4, +6, +8 |
| Rok objevu | Objevitel |
| 1804 | Smithson Tennant (1761-1815) |
Je to modrošedý a celkem vzácný kov. V přírodě se vyskytuje v platinových rudách, popř. v sulfidických rudách mědi a zinku.
Osmium se získává z anodických kalů, které vznikají při elektrolytické rafinaci zinku. Tyto kaly však obsahují i další významné kovy (stříbro, zlato, platinu a palladium), které se získávají reakcí s kyselinou dusičnou v případě stříbra a lučavkou královskou v případě zbývajících tří kovů. Nerozpustný zbytek pak tvoří mimo jiné ruthenium, právě popisované osmium, ale i rhodium a iridium.
Osmium se využívá na výrobu velmi tvrdých slitin (hroty per, elektrické kontakty) a také stejně jako ruthenium se používá jako katalyzátor. Přesto je roční spotřeba osmia poměrně malá - příčina je jeho vzácnost a celkem vysoká cena.
OsO4 - oxid osmičelý
žlutá, těkavá a zapáchající látka; zvláštností je oxidační číslo VIII
OsO2 - oxid osmičitý
netěkavý prášek černé barvy