| název | Wolfram |
| latinsky | Wolframium |
| anglicky | Tungsten |
| francouzsky | Tungsténe |
| německy | Wolfram |
| značka | W |
| protonové číslo | 74 |
| relativní atomová hmotnost | 183,84 |
| Paulingova elektronegativita | 2,36 |
| elektronová konfigurace | [Xe] 4f145d46s2 1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d46s2 |
| teplota tání | 3695 K, 3422°C |
| teplota varu | 5828 K, 5555°C |
| skupina | 6 (VI.B) |
| perioda | 6 |
| skupenství (při 20°C) | pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách | +6 |
| Rok objevu | Objevitelé |
| 1793 | Fausto de Elhuyar Juan J. de Elhuyar |
Wolfram a stejně tak i molybden se v přírodě vyskytují podstatně vzácněji než chrom. Nejznámější rudou je scheelit (CaWO4 - wolframan vápenatý) a wolframit (smíšený wolframan WO22-).
Je to stříbrolesklý kov, který se vyznačuje vysokým bodem tání. Je značně odolný vůči působení kyselin, protože se snadno pasivuje. S kyslíkem se slučuje až za žáru.
Wolfram se vyrábí z oxidu wolframového (WO3), který se dále redukuje vodíkem za vzniku wolframu a vody. Oxid wolframový se získá převedením rudy wolframitu na oxid.
WO3 + 3H2 → W + 3H2O
Wolfram se používá jako přísada do speciálních ocelí, kde zvyšuje jejich mechanické vlastnosti (např. rychlořezná ocel) a odolnost vůči korozi. Dalším významným využitím wolframu je výroba vláken do žárovek nebo různého elektrotechnického materiálu.
WO3 - oxid wolframový
vzniká žíháním wolframu v kyslíku; ve vodě nerozpustná látka
Na2WO4 - wolframan sodný
využití při výrobě dalších sloučenin wolframu