| název | Bor |
| latinsky | Borum |
| anglicky | Boron |
| francouzsky | Bore |
| německy | Bor |
| značka | B |
| protonové číslo | 5 |
| relativní atomová hmotnost | 10,811 |
| Paulingova elektronegativita | 2,04 |
| elektronová konfigurace | [He] 2s22p1 1s22s22p1 |
| teplota tání | 2349 K, 2076°C |
| teplota varu | 4200 K, 3927°C |
| skupina | 13 (III.A) |
| perioda | 2 |
| skupenství (při 20°C) | pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách | +3 |
| Rok objevu | Objevitelé |
| 1808 | Sir Humphry Davy (1778-1829) Joseph Louis Gay-Lussac (1778-1850) Louis Jacques Thénard (1777-1857) |
Bor se na Zemi vyskytuje poměrně vzácně. Nalézá se pouze ve sloučeninách a to zejména v boritanech a borosilikátech.
Je to velmi pevná, tvrdá a žáruvzdorná látka, která má vysoký bod tání. Vyskytuje se v několika alotropických modifikacích, jejichž základní strukturní jednotkou je tzv. ikosaedr B12 - útvar s 12 vrcholy a 20 trojúhelníkovými ploškami.
Chemicky je bor značně odolný. Reaguje až za vysokých teplot a v běžných kyselinách se nerozpouští. Má sklon k tvorbě kovalentních sloučenin a chemicky se podobá křemíku.
Bor byl poprvé izolován roku 1807 sirem Humphry Davym (1778-1829) a současně také Josephem Gay-Lussacem (1778-1850) a Louisem Thenardem (1777-1857) roku 1808.
Bor se může vyrábět několika způsoby. Jedním způsobem je například elektrolýza roztavených boritanů. Lze ho však získat i metalotermickou reakcí:
B2O3 + 3Mg → 2B + 3MgO
Získaný bor je amfoterní a nikdy není zcela čistý. Čistý bor můžeme získat redukcí bromidu boritého (BBr3) vodíkem:
BBr3 + 3H2 → 2B + 6HBr
Boridy kovů se uplatňují zejména při jaderných reakcích, protože dobře pohlcují neutrony, a používají se tedy na výrobu neutronových štítů nebo kontrolních tyčí reaktorů. Dále se může také bor využívat na výrobu různých optických skel, pracích prášků či smaltů.
B4C - karbid boru2. kyslíkaté sloučeniny
využívá se na výrobu brusných materiálů, brzdových destiček či neprůstřelných vest
BN - nitrid boritý
málo reaktivní a velmi stálá látka
a) boridy kovů
velice tvrdé, netečné a žáruvzdorné sloučeniny, které mají velikou schopnost absorbovat neutrony - viz. oddíl Použití
b) borany - sloučeniny boru s vodíkem
BnHn+4 - obecný vzorec
velmi reaktivní sloučeniny; některé jsou na vzduchu samozápalné a hoří za vzniku oxidu boritého a vody
B2H6 - diboran
c) halogenidy boru
BF3 - fluorid boritý
BCl3 - chlorid boritý
B2O3 - oxid boritý
bezbarvá a sklovitá látka, která reaguje s vodou za vzniku kyseliny borité
H3BO3 - kyselina boritá
slabá kyselina
a) boritany
Na2[B4O5(OH)4] . 8H2O - oktahydrát tetraboritanu disodného (borax)
využívá se na výrobu různých glazur, smaltů a optických skel
a) peroxoboritany
mají prací a bělicí účinky; využívají se proto jako přísady do pracích prášků