| název | Nikl |
| latinsky | Niccolum |
| anglicky | Nickel |
| francouzsky | Nickel |
| německy | Nickel |
| značka | Ni |
| protonové číslo | 28 |
| relativní atomová hmotnost | 58,6934 |
| Paulingova elektronegativita | 1,91 |
| elektronová konfigurace | [Ar] 3d84s2 1s22s22p63s23p63d84s2 |
| teplota tání | 1728 K, 1455°C |
| teplota varu | 3186 K, 2913°C |
| skupina | 10 (VIII.B) |
| perioda | 4 |
| skupenství (při 20°C) | pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách | +2 |
| Rok objevu | Objevitel |
| 1751 | baron Axel F. Cronstedt (1722-1765) |
Nikl je sedmý nejrozšířenější přechodný kov na Zemi. V přírodě se vyskytuje ryzí i ve sloučeninách. Nejvýznamnější jsou jeho rudy na bázi oxidů a křemičitanů tzv. laterity a minerál pentlandit.
Nikl je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov. Vyznačuje se vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí. Za laboratorní teploty a v kompaktním stavu je odolný vůči vzduchu a vodě, a proto se používá ke galvanickému pokovování korodujících kovů. Pouze při zahřívání reaguje nikl se vzdušným kyslíkem, halogeny, křemíkem, sírou a fosforem. S kyselinami reaguje, ale za vhodných podmínek dochází k jeho pasivaci. Nikl je velmi dobře odolný vůči působení roztoků i tavenin hydroxidů alkalických kovů, a proto se využívá na výrobu technologických zařízení určených k výrobě hydroxidu sodného (NaOH).
Výroba niklu je značně složitá a závisí na použité rudě. V konečné fází se ale většinou získává oxid nikelnatý (NiO), který se dále redukuje koksem za vzniku elementárního niklu:
NiO + C → Ni + CO
Výsledný kov však není čistý, a proto se ještě přečisťuje elektrolýzou.Na anodě je znečistěný neboli surový nikl a na katodě se vylučuje již čistý neboli rafinovaný.
Ni0 - 2e- → Ni2+
Ni2+ + 2e- → Ni0
Velmi čistý nikl se vyrábí tzv. Mondovým procesem, kde jako meziprodukt vzniká komplexní sloučenina tetrakarbonyl nikl ([Ni(CO)4]). Čistota niklu vyráběného tímto způsobem přesahuje 99,9%
Nejvíce niklu se asi spotřebuje na výrobu slitin, z nichž nejvýznamnější je Monelův kov (68 % Ni + 32 % Cu + stopové množství manganu a železa), který je extrémně odolný proti korozi a dokonce i proti působení fluoru, a nichrom (60 % Ni + 40 % Cr), který se využívá převážně v elektrotechnice. Čistý nikl se používá zejména v potravinářském průmyslu jako katalyzátor při ztužování tuků. Dále se využívá také na výrobu akumulátorů a ke galvanickému pokovování. 1 % niklu je v nerezavějící oceli.
NiO - oxid nikelnatý
zelená barva; používá se na barvení skla a keramiky
Ni(OH)2 - hydroxid nikelnatý
jedna z výchozích látek pro přípravu nikelnatých solí
K2[NiF6] - hexafluronikličitan draselný
červená látka, která je schopna z vody vytěsnit kyslík
[Ni(CO)4] - tetrakarbonyl nikl
meziprodukt při výrobě niklu Mondovým procesem