| název | Meitnerium |
| latinsky | Meitnerium |
| anglicky | Meitnerium |
| francouzsky | Meitnerium |
| německy | Meitnerium |
| značka | Mt |
| protonové číslo | 109 |
| relativní atomová hmotnost | [266] |
| Paulingova elektronegativita | - |
| elektronová konfigurace | [Rn] 5f146d77s2 1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d106s26p65f146d77s2 |
| teplota tání | - |
| teplota varu | - |
| skupina | 9 (VIII.B) |
| perioda | 7 |
| skupenství (při 20°C) | pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách | - |
| Rok objevu | Objevitelé |
| 1982 | Peter Armbruster Gottfried Münzenber a jejich spolupracovníci z GSI (Darmstadt, Německo) |
Je to prvek zatím neznámé barvy, ale velmi pravděpodobně má kovově stříbrobílé nebo šedé zabarvení. Jeho skupenství je také neznámé, ale pravděpodobně se jedná o pevné skupenství při teplotě 298 K. Meitnerium je uměle připravený prvek a není tedy v přírodě zastoupen.
Zatím bylo vyrobeno pouze několik atomů tohoto prvku, protože meitnerium je velmi nestálé a rychle se rozkládá. První atomy meitneria byly připraveny pomocí nukleární reakce izotopu bismutu (209Bi) a izotopu železa (58Fe).
209Bi + 58Fe → 266Mt + 1n
Izolace většího množství tohoto prvku nebyla zatím dosažena a není zcela jisté, že někdy bude, protože meitnerium se rychle přeměňuje rozpadem alfa nebo spontánním štěpením.