| název | Dubnium |
| latinsky | Dubnium |
| anglicky | Dubnium |
| francouzsky | Dubnium |
| německy | Dubnium |
| značka | Db |
| protonové číslo | 105 |
| relativní atomová hmotnost | [262] |
| Paulingova elektronegativita | - |
| elektronová konfigurace | [Rn] 5f146d37s2 1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d106s26p65f146d37s2 |
| teplota tání | - |
| teplota varu | - |
| skupina | 5 (V.B) |
| perioda | 7 |
| skupenství (při 20°C) | pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách | - |
| Rok objevu | Objevitelé |
| 1967 | pracovníci střediska jaderného výzkumu (Dubna, Rusko) |
| 1970 | pracovníci Californské univerzity (Berkeley, USA) |
Je to prvek zatím neznámé barvy, ale velmi pravděpodobně má kovově stříbrobílé nebo šedé zabarvení. Jeho skupenství je také neznámé, ale pravděpodobně se jedná o pevné skupenství při teplotě 298 K. Dubnium je uměle připravený prvek a není tedy v přírodě zastoupen.
Zatím bylo vyrobeno pouze několik atomů tohoto prvku, protože dubnium je velmi nestálé a rychle se rozkládá. První atomy dubnia byly připraveny pomocí nukleární reakce izotopu kalifornia (249Cf) a izotopu dusíku (15N). Poločas rozpadu 260Db je 1,6 s.
249Cf + 15N → 260Db + 41n
Dnes jsou známy i izotopy tohoto prvku. Například izotop 261Db byl připraven bombardováním izotopu kalifornia (250Cf) izotopem dusíku (15N). Má poločas rozpadu kolem 1.8 sekundy, přičemž se alfa rozpadem dále rozpadá na 257Lr. Naproti tomu izotop 262Db byl připraven bombardováním izotopu berkelia (249Bk) izotopem kyslíku (18O). Tento izotop má poločas rozpadu asi 40 sekund a taktéž se dále rozpadá alfa rozpadem, tentokrát však na 258Lr. Dnes je známo celkem 7 izotopů dubnia.
250Cf + 15N → 261Db + 41n
249Bk + 18O → 262Db + 51n
Izolace většího množství dubnia nebyla zatím dosažena a není zcela jisté, že někdy bude.