název | Rutherfordium |
latinsky | Rutherfordium |
anglicky | Rutherfordium |
francouzsky | Rutherfordium |
německy | Rutherfordium |
značka | Rf |
protonové číslo | 104 |
relativní atomová hmotnost | [261] |
Paulingova elektronegativita | - |
elektronová konfigurace | [Rn] 5f146d27s2 1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d106s26p65f146d27s2 |
teplota tání | - |
teplota varu | - |
skupina | 4 (IV.B) |
perioda | 7 |
skupenství (při 20°C) | pevné |
oxidační čísla ve sloučeninách | - |
Rok objevu | Objevitel |
1964 | pracovníci střediska jaderného výzkumu (Dubna, Rusko) |
Je to prvek zatím neznámé barvy, ale velmi pravděpodobně má kovově stříbrobílé nebo šedé zabarvení. Jeho skupenství je také neznámé, ale pravděpodobně se jedná o pevné skupenství při teplotě 298 K. Rutherfordium je uměle připravený prvek a není tedy v přírodě zastoupen.
Zatím bylo vyrobeno pouze několik atomů tohoto prvku, protože rutherfordium je velmi nestálé a rychle se rozkládá. První atomy rutherfordia byly připraveny pomocí nukleární reakce izotopu plutonia (242Pu) a izotopu neonu (22Ne). Poločas rozpadu 260Rf je 0,3 +/- 0,1 s.
242Pu + 22Ne → 260Rf + 41n
Roku 1969 vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley oznámili, že jednoznačně identifikovali dva, možná i tři izotopy rutherfordia. Objevy v Berkeley byly uskutečněny bombardováním izotopu kalifornia (249Cf) izotopem uhlíku (12C a 13C).
Jadernou syntézou 249Cf a 12C s vyzářením 4 neutronů vzniká izotop 257Rf, který má poločas rozpadu od 4 do 5 sekund, a který se alfa rozpadem dále rozpadá na 253No. Stejnou reakcí avšak s vyzářením 3 neutronů vzniká 258Rf s poločasem rozpadu 1/100 s. Izotop 259Rf vzniká také bombardováním 249Cf, tentokrát však izotopem 13C. Poločas rozpadu 259Rf je od 3 do 4 sekund, přičemž se alfa rozpadem dále rozpadá na 255No.
249Cf + 12C → 257Rf + 41n
249Cf + 12C → 258Rf + 31n
249Cf + 13C → 259Rf + 31n
Izolace většího množství rutherfordia nebyla zatím dosažena a není zcela jisté, že někdy bude.