| |
| název |
Zirkonium |
| latinsky |
Zirkonium |
| anglicky |
Zirconium |
| francouzsky |
Zirconium |
| německy |
Zirkonium |
| značka |
Zr |
| protonové číslo |
40 |
| relativní atomová hmotnost |
91,224 |
| Paulingova elektronegativita |
1,33 |
| elektronová konfigurace |
[Kr] 4d25s2
>> rozepsat |
| teplota tání |
2128 K, 1855°C |
| teplota varu |
4682 K, 4409°C |
| skupina |
4 (IV.B) |
| perioda |
5 |
| skupenství (při 20°C) |
pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách |
+4 |
|
verze pro tisk
diskusní skupiny
(1)
|
Objevitel
| Rok objevu |
Objevitel |
| 1789 |
Martin H. Klaproth (1743-1817) |
Výskyt
Zirkonium se v přírodě vyskytuje méně často než titan a většinou jako příměs různých minerálů. Nejvýznamnější nerosty obsahující zirkonium jsou zirkon (ZrSiO4 - křemičitan zirkoničitý) a baddeleyit (ZrO2 - oxid zirkoničitý).
Vlastnosti
Zirkonium je černý kov velmi podobný hafniu. Vyniká velkou odolností vůči kyselinám a reaguje pouze s kyselinou fluorovodíkovou - HF a lučavkou královskou.
Použití
Praktické využití zirkonia je poměrně malé. Používá se např. při konstrukci jaderných reaktorů nebo jako přísada do různých slitin.
Sloučeniny
ZrC - karbid zirkoničitý
používá se např. jako brusný materiál
ZrO2 - oxid zirkoničitý
bílý prášek
|
English version
