Zlato

Zdroj: http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=79

název Zlato
latinsky Aurum
anglicky Gold
francouzsky Or
německy Gold
značka Au
protonové číslo 79
relativní atomová hmotnost 196,96655
Paulingova elektronegativita 2,54
elektronová konfigurace [Xe] 4f145d106s1
1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d106s1
teplota tání 1337,33 K, 1064,18°C
teplota varu 3129 K, 2856°C
skupina 11 (I.B)
perioda 6
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +1, +3

Objevitel

Tento prvek je známý již od starověku. Není znám konkrétní objevitel.

Výskyt

V přírodě se zlato vyskytuje převážně v ryzí formě, ale může se nacházet v menší míře i ve sloučeninách. Velké množství zlata pochází z křemenných hornin, ve kterých je rozptýleno, a z anodických kalů při rafinaci mědi. Zlato také často provází stříbro a někdy i železo v jejich rudách, ale je zde obsaženo pouze ve stopovém množství. Je také obsaženo i v mořské vodě, ale zatím bohužel není znám vhodný způsob jeho těžby z tohoto jistě významného zdroje.

Vlastnosti

Zlato je měkký a ušlechtilý kov žluté barvy, který je velmi málo reaktivní. Nereaguje ani s kyslíkem ani se sírou. Je také odolné vůči hydroxidům i kyselinám a rozpouští se pouze v lučavce královské a v roztocích kyanidů za přítomnosti kyslíku.

Průmyslová výroba

Postupným rozpadem a zvětráváním hornin a minerálů se zlato dostalo do řek a potoků, které vytvořily nánosy zlatonosného písku. Nejstarší a nejjednodušší způsob těžby zlata je rýžování, při kterém se tento zlatonosný písek přeséval a vybíraly se malé částečky zlata. V dnešní době jsou však téměř všechna významná rýžoviště vyčerpána a zlato se musí těžit z hornin na obsah zlata velmi chudých.
Nejdříve se tyto horniny rozdrtí a poté se z nich zlato izoluje rtutí nebo kyanidem. Pomocí prvního způsobu se zlato převede na amalgám, ze kterého se zlato získá následující destilací rtuti, která se poté vrací zpět na začátek procesu a reaguje s dalším zlatem. Druhý způsob výroby zlata je založen na jeho rekci s roztokem kyanidu (většinou kyanid sodný - NaCN nebo kyanid draselný - KCN) za přístupu vzduchu.

4Au + 8NaCN + O2 + 2H2O → 4Na[Au(CN)2] + 4NaOH

Výsledný roztok obsahující kyanozlatanové anionty dále reaguje se zinkem za vzniku elementárního zlata, které se dále čistí a odděluje se od něho stříbro, měď a někdy i platina.

2[Au(CN)2]- + Zn → [Zn(CN)4]2- + 2Au

Tyto dvě metody na výrobu zlata jsou sice účinné, ale při neuváženém používání, což není dnes výjimkou, bohužel velmi drastické k přírodě a životnímu prostředí.

Použití

Zlato se používá hlavně ve formě slitin na výrobů různých šperků nebo ozdobných předmětů, ve zdravotnictví na výrobu zubních protéz a dále například v elektrotechnice. Tyto slitiny obsahují různé množství zlata, jehož obsah je nejčastěji udáván v karátech. Čistému zlatu odpovídá 24 karátů, ve šperkařství často používané zlato je 14-ti karátové (z 24 dílů slitiny je 14 dílů zlata). Nejčastěji se zlato používá ve slitině se stříbrem.

Sloučeniny

H[AuCl4] - kyselina tetrachlorozlatitá
vzniká reakcí zlata s kyselinou chlorovodíkovou, která je nasycena chlorem
Na[Au(CN)2] - dikyanozlatnan sodný
meziprodukt při výrobě zlata kyanidovým způsobem
Au2O3 - oxid zlatitý
AuCl3 - chlorid zlatitý
vzniká rozpouštěním zlata v lučavce královské

Copyright © 1998-2017 Jan Straka (straka@tabulka.cz)
Všechna práva vyhrazena.