Ruthenium

Zdroj: http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=44

název Ruthenium
latinsky Ruthenium
anglicky Ruthenium
francouzsky Ruthénium
německy Ruthenium
značka Ru
protonové číslo 44
relativní atomová hmotnost 101,07
Paulingova elektronegativita 2,2
elektronová konfigurace [Kr] 4d75s1
1s22s22p63s23p63d104s24p64d75s1
teplota tání 2607 K, 2334°C
teplota varu 4423 K, 4150°C
skupina 8 (VIII.B)
perioda 5
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +3, +4, +6, +8

Objevitel

Rok objevu Objevitelé
1828 Gottfried W. Osann
1844 Karl Klaus

Vlastnosti

Je to šedý, tvrdý a ušlechtilý kov, který je poměrně vzácný. V přírodě se vyskytuje ve stopovém množství v platinových rudách, popř. v sulfidických rudách mědi a zinku.
Ruthenium bylo objeveno roku 1828 Gottfriedem W. Osannem, ale větší zásluha je dávána Karlu Klausovi, který v roce 1844 získal jeho čistý kov.

Průmyslová výroba

Ruthenium se získává z anodických kalů, které vznikají při elektrolytické rafinaci zinku. Tyto kaly však obsahují i další významné kovy (stříbro, zlato, platinu a palladium), které se získávají reakcí s kyselinou dusičnou v případě stříbra a lučavkou královskou v případě zbývajících tří kovů. Nerozpustný zbytek pak tvoří mimo jiné právě popisované ruthenium, osmium, ale i rhodium a iridium.

Použití

Ruthenium se používá převážně ke zvýšení tvrdosti platiny a palladia a také stejně jako osmium se používá jako katalyzátor. Přesto je roční spotřeba ruthenia poměrně malá - příčina je jeho vzácnost a celkem vysoká cena.


Copyright © 1998-2017 Jan Straka (straka@tabulka.cz)
Všechna práva vyhrazena.