Molybden

Zdroj: http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=42

název Molybden
latinsky Molybdaenum
anglicky Molybdenum
francouzsky Molybdéne
německy Molybdän
značka Mo
protonové číslo 42
relativní atomová hmotnost 95,94
Paulingova elektronegativita 2,16
elektronová konfigurace [Kr] 4d55s1
1s22s22p63s23p63d104s24p64d55s1
teplota tání 2896 K, 2623°C
teplota varu 4912 K, 4639°C
skupina 6 (VI.B)
perioda 5
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +2, +3, +4, +5, +6

Objevitel

Rok objevu Objevitel
1778 Carl W. Scheele (1742-1786)

Výskyt

Molybden a stejně tak i wolfram se v přírodě vyskytují podstatně vzácněji než chrom. Nejvýznamnější rudou molybdenu je molybdenit (MoS2 - sulfid molybdeničitý), méně významný pak wulfenit (PbMoO4 - molybdenan olovnatý).

Vlastnosti

Je to stříbrolesklý kov, který se vyznačuje vysokým bodem tání. Je značně odolný vůči působení kyselin, protože se snadno pasivuje. S kyslíkem se slučuje až za žáru.

Průmyslová výroba

Molybden se vyrábí ze své nejvýznamnější rudy molybdenitu (MoS2). Nejdříve se tato ruda převede pražením na oxid molybdenový (MoO3), který se dále redukuje vodíkem za vzniku molybdenu a vody.

2MoS2 + 5O2 → 2MoO3 + 2SO2
MoO3 + 3H2 → Mo + 3H2O

Použití

Molybden se používá jako přísada do speciálních ocelí, kde zvyšuje jejich mechanické vlastnosti (např. rychlořezná ocel) a odolnost vůči korozi.

Sloučeniny

MoO3 - oxid molybdenový
vzniká žíháním molybdenu v kyslíku; ve vodě nerozpustná látka
(NH4)2MoO4 - molybdenan amonný
využití v analytické chemii

Copyright © 1998-2017 Jan Straka (straka@tabulka.cz)
Všechna práva vyhrazena.